Delší a lepší život s vitaminem C

Již dlouho je známo, že vitamin C je nenahraditelný pro lidský organismus, ovšem až v poslední době se ukazuje jeho obrovský význam z hlediska zdraví a nemoci. Vitamin C chrání antioxidačním účinkem zejména imunitní, nervové, svalové, střevní a jaterní buňky, odvádí z organismu toxické látky včetně kancerogenních a přináší do organismu antioxidační kapacitu, která neutralizuje nežádoucí oxidační stres. Jeho vznik je podmíněn faktory vnějšími (psychický stres, fyzické vypětí, léky, nemoci, znečištěné ovzduší, konzervanty, kouření, alkohol ad.) a vnitřními (oxidační stres vzniká v buňce jako vedlejší produkt tvorby energie). Vitamin C dále zajišťuje normální funkce imunitního, nervového a kardiovaskulárního systému, odpovídá za tvorbu kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání, je zásadní pro vstřebávání železa z potravin do organismu ad.

Zvýšená nemocnost je spojena se sníženou hladinou vitaminu C

Vědecké studie ukázaly, že výskyt onemocnění je často spojen se sníženou hladinou vitaminu C a že zvýšení jeho hladiny snižuje úmrtnost. V případě, že oxidační stres není dostatečně neutralizován antioxidačním účinkem zejména vitaminu C, může imunitní, nervové a další buňky ohrožovat, narušit jejich DNA, vést je k mutaci. Oxidační stres tak poškozuje zdravé tkáně, vede je k chronicky zánětlivé reakci. Toto vše může přispívat ke klinickým projevům v podobě depresí, únavového syndromu, opakovaných infekcí, alergií, autoimunitních, kardiovaskulárních a neurodegenerativních chorob a nádorů. Vitamin C je zásadní pro fungování imunitního systému. Zvyšuje například protilátky proti virům. Bez vitaminu C by nefungovaly základní buňky imunitního systému (leukocyty) jako fagocyty, které likvidují v organismu všechny cizorodé látky (viry, bakterie ad.). A nefungovala by ani lymfocytová část obranných mechanismů proti nádorovým buňkám. Vysoké koncentrace vitaminu C se udržují také v nervových buňkách, respektive v mozku, přičemž je prokázaný vliv vitaminu C na fungování nervového systému. Proto někteří autoři popisují pozitivní vliv vitaminu C na autismus, epilepsii a kognitivní funkce (paměť, koncentrace ad.) u Alzheimerovy nemoci. Vitamin C také ovlivňuje pozitivně depresi a zvyšuje toleranci na stres, působí proti únavovému syndromu.

Nedostatek vitaminu C v organismu je prokázán

Nedostatek vitaminu C v organismu se vyskytuje velmi často. Například u těhotných žen existují zvýšené požadavky na dostatek vitaminu C, a proto lze sledovat častý pokles jeho plasmatické hladiny, a to hlavně v pozdních fázích gravidity (tento deficit je přítomen přibližně u třetiny těhotných). Bohužel, nedostatek vitaminu C u matky vede sekundárně ke snížené dostupnosti vitaminu C u plodu, což může mít, jak je uvedeno dále, důsledky pro jeho vývoj.  S ohledem na převládající životosprávu, kde chybí dostatek ovoce a zeleniny, lékaři zaznamenávají absenci vitaminu C v potřebné míře u dětí. Nedostatek vitaminu C převládá také u lidí pracujících pod psychickým a fyzickým stresem. Studie také ukázaly, že v průběhu stárnutí klesá hladina vitaminu C v organismu. Každodenní užívání vitaminu C má proto značný význam pro udržení správného fungování imunity, nervového a kardiovaskulárního  systému a k tvorbě kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání (cévy, chrupavky, kosti, klouby, kůže, vlasy ad.). Jak už bylo řečeno, zásadní význam to má také pro antioxidační ochranu před rozvojem zmíněných onemocnění, u nichž hraje roli oxidační stres.

Pro perorální užívání je vhodná liposomální forma vitaminu C

Vzhledem k častému nedostatku vitaminu C v organismu je třeba zajistit jeho dostupnost především v krevní plasmě. Bohužel, při perorální aplikaci běžných forem vitaminu C je však vstřebávání ze střeva do krevní plasmy omezeno nevelkou kapacitou transportérů ve střevní stěně. Například z perorálně podaného obyčejného vitaminu C se až 80 % tohoto množství vyloučí, aniž by byl organismus schopen ho zužitkovat.

Dosáhnout dostatečných plazmatických hladin je možno intravenózním podáváním vysokých dávek vitaminu C. Samozřejmě nitrožilní infuze není vždy dostupná, nicméně jako vynikající řešení se jeví lipozomální forma vitaminu C. Díky lipozomální technologii je vitamin C obalen vrstvou přírodních fosfolipidů, z nichž jsou utvořeny i naše buněčné membrány. V průběhu vstřebávání do organismu fosfolipidová vrstva poskytuje vitaminu C ochranný obal, a proto oproti běžným perorálním formám s postupným uvolňováním umožňuje liposomální forma dokonalejší vstřebávání vitaminu C.

Bylo prokázáno, že onkologičtí pacienti trpí deficitem vitaminu C


Bylo prokázáno, že onkologičtí pacienti trpí často nedostatkem vitaminu C, který dosahuje někdy až úrovně kurdějí.  Díky nedostatku vitaminu C je onkologický pacient vystaven oxidačnímu stresu, který je ve zvýšené míře produkován samotným nádorovým onemocněním, prokazatelně se podílí na kancerogenezi a navíc oslabuje protiinfekční a protinádorovou imunitu. Proto je nezbytné výrazné navýšení antioxidační kapacity vitaminu C, a to užíváním gramových dávek liposomální tekuté formy vitaminu C.

Vysoké dávky vitaminu C také podporují protinádorovou imunitu, a to především tak, že zvyšují označení nádorových buněk a tím i jejich rozpoznatelnost Tc-lymfocyty, jejichž úkolem je nádorové buňky zničit. Dalším mechanismem účinku je cílené cytotoxické působení peroxidu vodíku na nádorové buňky, jenž vzniká výhradně v kyselém mikroprostředí nádorové buňky, a to díky vitaminu C.

Uvedené poznatky nedávno sumarizoval americký Národní onkologický institut do prohlášení, že vysoké gramové dávky  vitaminu C zlepšují kvalitu života onkologicky nemocných a snižují nežádoucí účinky chemoterapie a radioterapie.  Ostatně to vyplývá  téměř  z 1000 klinických studií, kdy jedna z posledních publikuje úspěšné cílené cytotoxické působení gramových dávek vitaminu C na nádorové buňky tlustého střeva (kolorektální karcinom) s mutací genu KRAS/BRAF, na které je základní protinádorová léčba de facto rezistentní (neúčinná); studie byla uveřejněna v roce 2015 ve vysoce prestižním vědeckém časopise Science. Podpůrnou léčbu  vysokými dávkami vitaminu C schválila v květnu 2014 také Vědecká rada České lékařské komory.

Vitamin C je důležitý také pro kardiovaskulární systém

Méně známým je také vliv vitaminu C na kardiovaskulární systém. Kardiovaskulární choroby jsou v naprosté většině způsobeny aterosklerotickým procesem, kdy se ve stěnách tepen v místech zánětu ukládají tukové látky, dochází k jejich zúžení s následnou nedokrevností (ischemií) příslušné části organismu.  Nejčastěji se tak děje na tepnách srdce, dolních končetin a mozkových tepnách. Ve vzniku tohoto stavu hraje významnou roli chronický zánět, k jehož rozvoji přispívá oxidační stres, který poškozuje cévy a kontinuálně spotřebovává antioxidačně působící vitamin C, což vede u lidí s kardiovaskulárními nemocemi k jeho chronickému nedostatku. Profesor Linus Pauling, držitel dvou Nobelových cen, proto ve své publikaci konstatoval, že vitamin C jako ve vodě rozpustný antioxidant chrání cévy a další tkáně proti oxidaci.  Dostatečné denní dávky vitaminu C jsou tedy rozhodující pro zdraví cév, protože je chrání před oxidačním stresem a tedy i před chronickým zánětem. V této souvislosti je důležité, že vitamin C také vstupuje do metabolismu tuků, což redukuje zvýšenou hladinu cholesterolu. Nadto vitamin C zajišťuje biosyntézu kolagenu, který posiluje cévní stěny, protože tvoří jejich základní stavební jednotku.

Epigenetická role vitaminu C ve zdraví a nemoci je zásadní

Aktuální článek publikovaný v odborném časopise Cellular and Molecular Life Sciences přináší zprávu, že teprve nedávno byla objevena zcela překvapivá a zásadní role, kterou má vitamin C pro fungování samotného genomu (obsahuje veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř lidských buněk). Klasická genetika dříve zjistila nějaký znak, predispozici k nemoci a tvrdila: Je to v genech, s tím se nic nedá dělat. Nicméně teprve až epigenetika přichází s vysvětlením mechanismu zapnutí či vypnutí (metylace/demetylace) příslušného genu, přičemž v této oblasti je nenahraditelný vitamin C.

Především během vývoje embrya probíhají díky vitaminu C dvě epigenetické fáze (demetylace / remetylace DNA a histonů), které řídí aktivitu genů tak, aby embryonální vývoj probíhal normálně, tj. fyziologicky. Z toho vyplývá důležitost dostatečného příjmu vitaminu C během těhotenství.  Jeho nedostatek může vést ke vzniku vývojových poruch (postihující především mozek, míchu a páteř) a zvýšenému riziku předčasného porodu. Nedostatečný přísun vitaminu C u batolat zvyšuje riziko poruchy demetylace DNA a může vést k významným vývojovým vadám, například v oblasti nervového systému. Nutno dodat, že optimálním zdrojem vitaminu C je pro novorozence a batolata mateřské mléko. Obsah vitaminu C v mateřském mléku se odvíjí od příjmu vitaminu C kojící matkou.  

Jak ukázaly některé studie, u onkologických onemocnění je vlivem nedostatku vitaminu C potlačená aktivní demetylace DNA v buňce, což může být jedním ze spouštěcích faktorů kancerogeneze.

Snížená hladina vitaminu C také vede k epigenetickým změnám, které mohou vyústit například v neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Existují studie, které prokazují, že normální fyziologická hladina vitaminu C je jedním z faktorů, které působí proti vzniku tohoto onemocnění.

Zjednodušeně řečeno, pokud je v organismu nedostatek vitaminu C, mohou být aktivovány geny potřebné pro rozvoj závažných onemocnění a naopak geny důležité například pro normální činnost imunitního a nervového systému mohou být potlačeny. Rozvíjející se obor epigenetiky tak odhaluje další, do nedávna neznámé aspekty významu vitaminu C pro zdraví lidského organismu.

Sledovat hladinu vitaminu C v moči je nutné každý den

Pokud jde o projevy nedostatku vitaminu C, nestačí spoléhat na klinické příznaky, to už bývá pozdě, protože nemoc je přítomna. Z hlediska prevence či zmírnění onemocnění spojených s oxidačním stresem je vhodné sledovat hladinu vitaminu C v moči. K dispozici pro toto vyšetření jsou nové indikátorové proužky, které jsou součástí balení liposomálního vitaminu C (Lipo-C-Askor). Půl minuty po namočení v čerstvé moči podává zabarvení proužku orientační informaci o tom, zda jsou antioxidační kapacita a všechny biochemické reakce - zejména na úrovni imunitního, nervového a kardiovaskulárního systému - dostatečně zabezpečeny vitaminem C. V takovém případě je potřeba v daném dávkování pokračovat anebo v případě nedostatku vitaminu C v organismu jeho denní dávky navýšit. Tento postup je velmi důležitý, protože denní potřeba a spotřeba vitaminu C v organismu vychází zejména z jeho psychické a fyzické zátěže ad. Obecně však platí preventivní dávka u dospělých: 1-2x denně (ráno, večer) 1 gram liposomální formy vitaminu C, přičemž v průběhu nemoci je vhodné dávkování zdvojnásobit (u onkologicky nemocných ztrojnásobit). V případě dětí je vhodné preventivní dávky nastavit na 1-2x denně 200mg liposomální formy vitaminu C s tím, že v době nemoci je možné dávky zdvojnásobit. Nutno dodat, že uvedené dávkování je vyšší, jak doporučené denní dávky, které jsou podhodnocené. V tomto ohledu lze poukázat na fakt, že většina zvířat si vytváří vitamin C v játrech z glukózy (člověk tuto schopnost evolučně ztratil), přičemž zvířata za stresových podmínek (stres, infekce, zánětlivá onemocnění) zvyšují jeho produkci, která odpovídá mnohonásobku doporučené denní dávka pro člověka. Například koza za zmíněné situace vytváří v průměru až 10 g vitaminu C denně. Ovšem koza de facto netrpí na nádorová onemocnění.   

Existuje zdravotnické zařízení specializované na podávání vitaminu C?

Pokud je to možné z hlediska dostupnosti, tak perorální užívání liposomálního vitaminu C je vhodné doplnit nitrožilní infuzí v prevenci a zejména v rámci podpůrné terapie chronických chorob včetně nádorových. Je nutné mít na paměti, že podle nedávno publikované americké studie je rozhodující udržení kontinuální hladiny vitaminu C v organismu, a to díky každodennímu užívání jeho liposomální formy. Tento moment  je zásadní zejména pro správné fungování celého kardiovaskulárního, nervového a imunitního systému, a to včetně imunity protiinfekční a protinádorové.  Aplikací vitaminu C se dnes zabývá řada zdravotnických zařízení, nicméně za hlavní lze považovat InPHARM CLINIC v Jesenici u Prahy (recepce@inpharmclinic.cz, tel.: 241 416 990, 724 521 161), jež spolupracuje s americkými univerzitními klinikami, které v dané oblasti realizují klinické studie.   

Edukafarm, leden 2018 (MUDr. Pavek Kostiuk,CSc, PharmDr. Zdeněk Procházka)

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz.